Chléb náš vezdejší
Chléb jsem si koupil jakožto čerstvý v pátek večer v supermarketu (dříve samoobsluze). Ještě týž večer jsem snědl dva krajíčky, totéž druhý den. V neděli (den třetí) jsem si chtěl dát večer krajíček k talíři polévky. Nedal – chléb byl plesnivý. Ne sice celý – za války by to jistě okrájeli a snědli – ale stačil mi pouhý pohled na pár plesnivých skvrn na okraji a přešla mě na chléb chuť. Ještě nedávno bych si jen zanadával a nechal věc být. Ani tentokrát jsem s chlebem do obchodu neběžel, protože bych se asi dozvěděl, že záruční lhůta (lhůta doporučené spotřeby) je jen 48, kdoví, možná jen 36 hodin. Protože se mi však toto stalo již potřetí v krátkém čase (asi šesti týdnů), odhodlal jsem se k napsání těchto řádků.
V dobách sice vzdálených, ale rozhodně ne dávných (konkrétně tehdy, kdy se ještě supermarketu říkalo samoobsluha) chléb neplesnivěl. Po třech čtyřech dnech ztvrdl a jíst se téměř nedal, ale neplesnivěl. Maminka jej potom krájela a dělala z něj topinky. Potřené česnekem a namazané čerstvým sádlem byly skutečnou lahůdkou (kromě toho se na ně dobře pilo – já tehdy ještě ne). Za dobu mého dětství a jinošství se stalo asi jednou, že chléb zplesnivěl. Dnes třikrát za šest týdnů. Svět se holt mění, vše se urychluje.
Když jsem se maminky (83) ptal, čím to, že chléb dnes tak plesniví, odpověděla: „Hochu, nevím. Za války to bylo proto, že se tam přidávaly brambory, ale to snad dnes nemají zapotřebí.“ Rozhodně ne. Dnes si schovávají brambory na líh, který budou přidávat do benzínu – prý, aby byl ekologičtější. Spíše, aby byl dražší.
Nehodlám nabádat k tomu, aby se pekl chléb trvanlivý, který by vydržel měsíc (to nám říkali na vojně, že v době války to tak je). Snad by ale mohl vydržet aspoň ty tři čtyři dny, než ztvrdne. V době, kdy půlka bochníku stojí tolik, co na začátku letošního roku bochník celý, to snad není tak neskromné přání. Pokud však chtějí výrobci okrádat zákazníky, tak asi se svou výzvou nepochodím. Možná však, že jen ztratili ten správný recept. Potom by byla pomoc snadná: vím o jednom pekaři (je mu 93 let) a ten by jim ten správný recept přenechal. Možná ale bude stačit, když se někteří z našich velkopekařů (nechci jmenovat) chytí za nos a řeknou si, že jejich stavovská čest jim nedovolí, aby na ně lidé nadávali. Pak by se snad mohli vrátit k výrobě opravdu kvalitního a dobrého chleba, aby tak trumfli své konkurenty. Do té doby mi asi nezbude nic jiného, než jezdit pěkný kousek za Prahu: u motorestu Halda (možná se už jmenuje jinak, nevšiml jsem si) je malý zájezdek a tam v neděli odpoledne prodávají chléb patrně z malé soukromé pekárny – má tvar tradičních kulatých pecnů a chutná báječně.
Tak tedy: Chléb náš vezdejší dej nám dnes…a veselé Vánoce.
Jan Horák
Redl versus Roedl
Někdy člověk slyší jméno, jež v něm vyvolá nečekanou asociaci. Najednou vidí něco, co nemá s aktuálním případem nic společného. Anebo přece?
Jan Horák
Ten letošní 21. srpen
Letošní připomínka (probůh, jen ne oslavy, jak jsme také mohli slyšet z některých „rádií“) okupace naší vlasti ze srpna 1968 měla všechny znaky klasického dramatu. Každý však mohl jednotlivé části vidět jinak. Já je viděl takto:
Jan Horák
Vivat Blanka!
Tak nám ji konečně otevřeli. Pro někoho megalomanskou stavbu maskující se něžným ženským jménem, pro jiné špičkové inženýrské dílo, jež má některé dopravní tepny města zbavit dlouhých kolon automobilů. Pravda bude někde uprostřed.
Jan Horák
Humor a empatie mu byly vlastní
„Aby to ale nevypadalo, že se nechám uplácet novináři,“ řekl prezident, zasmál se a uchopil orosený půllitr. Bylo to v roce 1994 na setkání prezidentů středoevropských zemí v rakouském Alpbachu, byl teplý srpnový večer a jedno studené točené přišlo k chuti. S mou kolegyní Jitkou jsme tehdy jako akreditovaní novináři na tomto setkání pozvali Havla „na jedno“, protože po formálním jednání a před oficiální večeří si chtěl svlažit hrdlo, ale neměl u sebe rakouské šilinky. Bylo z toho sice krátké, ale hezké popovídání nejen o politice.
Jan Horák
Listopad, jenž otřásl Československem -očima bývalého redaktora ČTK
Události ze 17. listopadu 1989 vnímal každý jiným způsobem: jinak zúčastnění studenti, jinak zasahující příslušníci Veřejné bezpečnosti a jinak novináři, kteří měli informovat veřejnost. Patřil jsem tehdy k těm, kteří měli nejširší přístup k zahraničnímu zpravodajství.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Novotný je na vyhazov z ODS. Výroky o Slováčkové překročil hranici, řekl Benda
Starosta Řeporyjí Pavel Novotný překročil hranice, které by se překračovat neměly, kritizoval v...
Muž utekl z hořícího bytu na balkon, hasiči ho dostali dolů po žebříku
Nečekaný budíček měli dnes kolem páté hodiny ráno lidé z třípatrového bytového domu v Březové na...
Fingerland: Izrael se bojí, že zabředl do válečného patu. Neví jak z toho ven
Vysíláme Válka o Gazu může skončit patem a zároveň se blíží konec premiéra Benjamina Netanjahua. V Rozstřelu...
Hádka o školních absencích skončila vraždou v rodině, hoch za ni dostal 7 let
Ve čtvrtek u Krajského soudu v Liberci při neveřejném jednání padl sedmiletý rozsudek nad mladíkem,...
Muž ve Francii se pokusil podpálit synagogu, policisté ho zastřelili
Policie v Rouenu na severu Francie v pátek ráno zastřelila muže, který se pokoušel podpálit...
Vyhrajte balíček z řady sebamed Anti-Redness
Minulý týden jste soutěžili se sebamedem o kosmetiku pro nejmenší. Tento týden si pojďte zahrát o péči pro vás, a to konkrétně o řadu Anti-Redness,...
- Počet článků 16
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 985x